Alone in the Dark

Alone in the Dark je survival horor od studia Pieces Interactive, který v roce 2024 znovu oživil legendární sérii z devadesátých let příběhem odehrávajícím se v rozpadajícím se sídle Derceto zahaleném atmosférou americké Louisiany. Hráč se může vydat za soukromého detektiva Edwarda Carnbyho nebo obyvatelku sídla Emily Hartwoodovou, obě postavy jsou plně dabované a s vlastním unikátním herním obsahem, přičemž obě postavy prožívají příběh mírně odlišně a odhalují jinou perspektivu na rodinné tajemství provázané s kosmickou hrůzou v duchu H. P. Lovecrafta, jehož vliv je v celé atmosféře sídla znát na každém kroku.

Hratelnost kombinuje průzkum rozlehlého sídla a jeho podivných snových odboček s lehkými soubojovými prvky a řešením hádanek založených na klíčových předmětech, dopisech a symbolech roztroušených po prostředí sídla i jeho přilehlých pozemků. Na PlayStationu 5 hra těží z detailně vymodelovaného viktoriánského sídla s bujnou vegetací okolní bažiny a měnícím se počasím, které dokresluje rozpad hranice mezi realitou a nočními můrami hlavních postav. Hudební doprovod i zvuková kulisa cikád a vrzajícího dřeva navozují dusnou atmosféru jihu USA, zatímco vyprávění staví na hlasových výkonech známých herců propůjčujících postavám důvěryhodnou lidskost uprostřed hrůzy.

Restart série čelil srovnání s originálem z roku 1992, který je považován za jednoho z průkopníků žánru survival hororu, a recenze byly rozporuplné především kvůli nevyrovnané soubojové stránce hry. Přesto ocenili kritici atmosféru, vizuální styl a snahu vrátit se k pomalejšímu, na příběh zaměřenému hororu namísto akčního tempa mnoha současných titulů. Pro fanoušky klasického psychologického hororu nabízí Alone in the Dark příjemný návrat k atmosféře starých kořenů žánru v moderním technickém provedení, i když jde spíš o poklonu klasice než o revoluci žánru.

Proč hrát: Pro fanoušky klasického psychologického hororu je to příjemný návrat k pomalejšímu, na příběh zaměřenému tempu v moderním kabátě, i když nevyrovnané souboje připomínají, že jde spíš o poklonu klasice než o revoluci žánru.